TADY a TEĎ

Žít tady a teď.

Zdá se to tak jednoduché a samozřejmé, vždyť každý z nás přece dýchá v tenhle moment, v tuto chvíli, na tomto místě. Kde jinde než tady by měl tedy žít a kdy jindy, když ne teď ?

Ale co naše myšlenky ?

Jak často tančí s minulostí ? Kolikrát koketují s budoucností ? Vrací nás zpět do míst, situací a prožitků. Pohrávají si s křišťálovou koulí. Umíme v ní ale opravdu číst ?

Zastavit – stát. Nádech – výdech. Zavřít oči a vnímat.. ticho.. zpěv ptáků.. šumění vln.. chuť kávy.. vůni lesa.. jemnost doteku.. tady a teď.

A tak nechávám tuto chvíli, aby se mi dvořila, a na její výzvu k tanci odpovídám "ANO".